Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé onemocnění charakterizované destrukcí kostí a chrupavek. Ačkoli jeho etiologie není známa, předpokládá se, že hydroxylový radikál se podílí na patogenezi RA. Nedávno bylo prokázáno, že molekulární vodík (H2) je selektivním zachycovačem hydroxylového radikálu.

Rovněž byla vyvinuta metoda přípravy vody obsahující extrémně vysokou koncentraci H2. Předpokládali jsme, že H2 ve vodě může doplňovat konvenční terapii snížením oxidačního stresu u RA. Dvacet pacientů s revmatoidní artritidou (RA) vypilo 530 ml vody obsahující 4 až 5 ppm molekulárního vodíku (voda s vysokým obsahem H2) každý den po dobu 4 týdnů. Po čtyřtýdenním období vynechání léků pili pacienti další 4 týdny vodu s vysokým obsahem H2. Na konci každého 4 týdenního období byl odhadnut močový 8-hydroxydeoxyguanin (8-OHdG) a postup onemocnění (DAS28, s použitím hladin C-reaktivního proteinu [CRP]). Zdá se, že pití H2 obohacené vody zvyšuje koncentraci H2 více než pití H2 nasycené vody (1,6 ppm) in vivo. Močový 8-OHdG byl v průměru významně snížen o 14,3% (p <0,01). DAS28 během stejného období rovněž poklesl z 3,83 na 3,02 (p <0,01). Po období vynechání léků se močový 8-OHdG i průměrná hodnota DAS28 snížily ve srovnání s koncem pitné periody. Během druhého období pití byla průměrná hodnota DAS28 snížena z 2,83 na 2,26 (p <0,01). Močový 8-OHdG nebyl dále snížen, ale zůstal pod základní hodnotou. Všech 5 pacientů s časnou RA (trvání <12 měsíců), kteří nevykazovali protilátky proti cyklickým citrullinovaným peptidům (ACPA), dosáhlo remise a 4 z nich skončili na konci studie bez příznaků. Výsledky naznačují, že zachycovač hydroxylových radikálů H2 účinně snižuje oxidační stres u pacientů s tímto stavem. Příznaky RA se významně zlepšily s H2-vodou.

Odkaz na celý text

Ishibashi T, Sato B, Rikitake M, Seo T, Kurokawa R, Hara Y, et al. Consumption of water containing a high concentration of molecular hydrogen reduces oxidative stress and disease activity in patients with rheumatoid arthritis: an open-label pilot study. Med Gas Res. 2012;2:27.